|
|
Datum vydání: Srpen 2002
Překlad: Alena Smolíková
V originále: 153 - Ich gegen den Höllenritter
Původně vydáno: 8.6. 1981
Autor: Friedrich Tenkrat
Obálka: Vicente Ballestar
Děj: V ulicích Londýna se zničehonic objeví kostlivec v brnění sedící na černém koni a ozbrojený velkou kosou. Tento nemrtvý rytíř zabije jednoho muže, který se krátce nato promění v zombieho. Na místo ihned dorazí John, který oživlého mrtvého zabije. Poté chce pronásledovat rytíře, jenže ten záhadně zmizí. Krátce nato lovce duchů kontaktuje jistý páter James Corrigan. Ten mu povypráví pověst o pekelném rytíři jménem Astahoe, který žil kdysi dávno ve středověku a spojil se s ďáblem. Zdá se, že tento rytíř našel způsob, jak se dostat do současnosti, aby zde mohl získat nové oběti. John začne spolu se Sukem hledat nějaké stopy, které by jim mohly pomoci. Od Shao se oba dozví o jednom zajímavém inzerátu v novinách. Jedná se o jakýsi spiritistický klub, který svým členům poskytuje spojení s dávnou minulostí. Lovce duchů ihned napadne, že právě tímto způsobem by se mohl Astahoe dostávat do dnešní doby. Rozhodne se tedy, že spolu se Sukem klub navštíví a trochu se tam porozhlédnou. Když oba vstoupí dovnitř, narazí zde na tři anděly smrti. Johnovi a jeho příteli se podaří všechny démonky zabít. Díky této události nyní lovec duchů ví, že je na správné stopě a také to, že je do věci nějak zapojena Asmodina. John a Suko poté klub opustí a rozhodnou se, že se sem vrátí večer a zúčastní se seance. Krátce nato lovce duchů kontaktuje páter Corrigan, který se s ním chce setkat. Je to však past a John se tak rázem ocitne v ohrožení života. Naštěstí se mu podaří ve zdraví vyváznout. Suko je mezitím zajat dvěma muži, kteří ho unesou do onoho spiritistického klubu. Johnův přítel zde má být obětován pekelnému rytíři.
Lovec duchů se sem večer dostaví, aby se zúčastnil seance. Během ní je skutečně navázáno spojení s minulostí. Na velkém promítacím plátně se náhle objeví tvář Asmodiny. Všichni přítomní kromě Johna poté upadnou do hlubokého transu. Lovec duchů vyjde ze sálu a narazí na pátera Corrigana. Ukáže se, že je to démon, který spolupracuje s ďáblovou dcerou a prostřednictvím zdejších seancí umožňuje pekelnému rytíř přístup do dnešní doby. Páter na Johna hned vzápětí zaútočí, ale ten ho zabije s pomocí své stříbrné dýky a kříže. Když se pak lovec duchů vrátí zpět do sálu, nejde zde spoutaného Suka. Na plátně se náhle objeví Astahoe a vystoupí z něj. John se s ním pustí do boje. Během něj se mu podaří získat rytířovu kosu a usekne mu s ní hlavu. Na plátně se pak znovu objeví Asmodina, která lovci duchů pohrozí. John plátno zničí a současně s tím se všichni přítomní proberou ze svého transu. Tento případ je tak uzavřen.
Názor: Tento díl napsal Friedrich Tenkrat a řekl bych, že patří k těm zdařilejším. Rozhodně zde alespoň nevystupuje Tony Ballard, což považuji za velké plus. Příběh o jednom pekelném rytíři, který se snaží proniknout z minulosti do naší doby prostřednictvím tajemných seancí, je celkem zajímavý. Do celé věci je navíc zapojena také Asmodina, takže má čtenář pocit, že jde o něco většího. To, že se rytířovy oběti po smrti mění v zombie, považuji za velmi dobrý nápad. Astahoe díky tomu působí jako skutečně nebezpečný protivník. V tomto dílu tu máme opět jeden spiritistický klub. Toto téma se v sérii sem tam objevuje a myslím, že pan Tenkrat ho v tomto případě zpracoval velmi dobře. Líbil se mi i souboj s anděly smrti, díky čemuž vyšlo najevo, že v pozadí celé věci stojí ďáblova dcera. Na to, že se jedná jen o obyčejný řadový díl, v němž se nestane nic důležitého, je to velmi napínavé a zábavné. Příběh má solidní tempo a děj rychle ubíhá. Autor má v záloze hned několik zajímavých nápadů, takže nehrozí, že by se čtenář postupem času začal nudit. Za zmínku určitě stojí například závěrečný střet s Astahoem, kdy pekelný rytíř vystoupí z promítacího plátna, které je ve skutečnosti branou do minulosti. Stejně tak se mi líbil i způsob, jakým lovec duchů tohoto protivníka zlikvidoval. Celá závěrečná scéna byla velmi efektní a působivá. U tohoto dílu vlastně ani není moc poznat, že ho napsal někdo jiný než Jason Dark, což je určitě dobré znamení. Friedrichu Tenkratovi se tentokrát podařilo udržet solidní laťku a navíc se to obešlo bez Tonyho Ballarda, což mě moc těší. Obecně u mě tedy v tomto případě převládá spokojenost. Tento díl sice není žádný velký zázrak, ale na druhou stranu je to solidně odvedená práce a to se cení.
Hodnocení: 3,2/5
Následující příběh: Kniha 3 - Hrob v pekle